Škola manažerského rozvoje - Integrativní koučink

(1940 - 2005) byl psychoterapeut, autor a zakladatel Centrum krátkodobé rodinné terapie (Brief Family Therapy Center - BFTC, 1978). Vytvořil sepolu se svou ženou Insoo Kim Berg na řešení zaměřená přístup v terapii (Solution Focused aproach - SFA) . Napsal šest knih, které byly přeloženy do 14 jazyků, a řadu dalších statí.

z angl. „chytrý“, jinak mnemotechnická pomůcka pro používaná pro stanovení cílů; používaná také v rámci projektového řízení, zadávání úkolů apod. Autorství bývá přisuzováno G. T. Doranovi. Jednotlivá písmena slova SMART znamenají: S – specifický, M – měřitelný, A – akceptovatelný / ambiciózní, R – reálný, T – termínovaný.

přístup zaměřený na řešení vychází z terapeutického přístupu, který začali v 70. letech minulého století rozvíjet Steve de Shazer se svou ženou Insoo Kim Berg. Ti v Milwaukee založili Centrum pro krátkou rodinnou terapii - The Brief Family Therapy Center (BFTC) a rodinu. Pro svou efektivitu si přístup zaměřený na řešení získává stále větší oblibu také v rámci podnikatelského prostředí. SFA – přístup zaměřený na řešení umožňuje vyhnout se rozvláčnému analyzování příčin problému a umožňuje se soustředit na dosažení klientem požadovaného řešení.

W. Disney (1901-1966) americký filmový producent, režisér, scénárista, animátor, který silně ovlivnil zábavní průmysl; zakladatel Walt Disney Productions, nyní The Walt Disney Company s ročním obratem cca 35 miliard dolarů; strategie řešení projektů v jeho společnosti spočívala údajně v rozdělení jednotlivých fází projektu a striktním dodržováním směrů komunikace mezi fázemi i týmy; v koučinku používáme zejména při plánování projektů, kdy vedeme koučovaného do přemýšlení o projektu z hlediska tří fází (osob): Vizionář/snílek, Realizátor, Kritik, v tomto pořadí.

Systemický koučink vychází ze systemického přístupu v práci s lidmi (sociální práce, psychoterapie, poradenství, management apod.). Je stylem myšlení na řešení orientovaným. Tento styl myšlení se rozšířil ve druhé polovině 20. století. Systemický přístup přistupuje ke světu jako neobjektivnímu, neexistuje objektivní realita (lidské poznání je jako biologický fenomén podmíněno vnitřní strukturou organizmu a jako takové na podněty reaguje – vidí to, co vidí, slyší a chápe to, co slyší a chápe. Každý to má jinak. Naopak systemický přístup připouští mnoho úhlů pohledů, mnoho pravd.